Jdi na obsah Jdi na menu
 


Okresní důvěrník – nutnost nebo přežitek

13. 8. 2009

Okresní důvěrník – nutnost nebo přežitek

 

            Chtěl bych se se členy Klubu chovatelů českých fousků podělit o svůj názor na význam a smysl „okresních důvěrníků“ v současné době. V naší členské základně jsou na funkci okresních důvěrníků různé názory, jeden z názorů je, že okresní důvěrník je přežitek, jiný názor tvrdí, že okresní důvěrník je jakýsi  „Jetti“, čili každý o něm slyšel, ale nikdo ho neviděl. Já s těmito názory nesouhlasím a domnívám se, že i v dnešní době je okresní důvěrník nutností a nejnižším článkem klubového funkcionáře.

 

            Já osobně vykonávám okresního důvěrníka v okrese Benešov již od roku 2001. Do náplně činnosti okresního důvěrníka patří mimo jiné provádět kontrolu vrhů a do loňského roku, kdy jsme ve Středočeské pobočce zavedli organizovanou kontrolu chovných jedinců na spádové schůzi, kontrolu osrstění chovných psů. To by se mělo provádět nejpozději do konce měsíce dubna.

 

            Za uvedené období jsem provedl celkem 15 kontrol vrhů českých fousků na okrese Benešov.

Rok                              počet kontrolovaných vrhů

2001                                      1

2002                                       1

2003                                       1

2004                                       2

2005                                       2

2006                                       4

2007                                       2

2008                                       2

            Stoupající počet vrhů u nás na okrese je jevem potěšitelným.

 

            V letech 2001 – 2002 jsem provedl celkem 6 kontrol osrstění chovných psů.

 

            Některé vrhy jsem kontroloval opakovaně a vždy jsem se snažil být chovateli nějak nápomocen radou či s odbytem. Např. panu Zachovi, kterému nechtěla štěňata brát odčerovací medikamenty v tabletách, jsem doporučil odčervovací pastu Baumint, se kterou jsme měl ve svých odchovech ty nejlepší zkušenosti. Vím, že i panu Zachovi se tato pasta osvědčila, zejména v útlém věku štěňat (asi do čtyř týdnů).

 

            Musím se přiznat, že bylo velmi příjemné sledovat vývoj štěňat z kontrolovaných vrhů i dále u nových majitelů na jarních, podzimních či lesních zkouškách, které na okrese posuzuji. Měl jsem tak možnost vidět, v jaké „halamáky“ vyrostly ty malé kuličky a jak krásný je vztah mezi nimi a jejich novými majiteli (právě vztah mezi psem a vůdcem je charakteristický pro českého fouska). Psíci zdárně skládali zkoušky lovecké upotřebitelnosti a dělali svým vůdcům převážně radost.

 

            Práce okresního důvěrníka však není jen příjemné pokoukání po chlupatých klubíčkách. Někdy se stane, že se „máma“ o své potomky ještě bojí a bez varování vás kousne, což se mi stalo v roce 2006, ale na šití to nebylo a modřina za 14 zmizela. I takhle humorná je někdy činnost okresního důvěrníka.

 

Horší je však situace, kdy není vše ideální a při kontrole vrhu zjistíte, že se u feny projevila v době kontroly vrhu lysivost vyššího stupně a vy na tuto skutečnost musíte upozornit majitele a poradce chovu. Již v roce 2002 jsem kontroloval první vrh jedné chovné feny. Při kontrole jsem nezjistil typické známky lysivosti, které by bylo možno hodnotit podle ustálené stupnice, nicméně srst feny, zejména její kvalita na jednom boku (o velikosti asi poloviny lidské dlaně), se mi nelíbila. Byla výrazně hustší, kratší a jinak zbarvená. Opakovaně jsem prováděl kontrolu vrhů této feny a kontroloval jsem ji i mimo stav březosti a kojení. Při dalším vrhu ji kontrolovali mimo mě i další funkcionáři pobočky. Celkem jsem ji kontroloval při pěti vrzích. Nikdy jsem však u ní známky lysivosti nezjistil až při posledním vrhu, kdy vedle tohoto místa se projevila lysivost i na jiných místech. Dne 24. listopadu 2006 jsem při kontrole vrhu zjistil olysání, avšak pouze na pravém boku (viz. fotografie č. 1). V té době bylo feně již osm roků a měla celkem 30 potomků z pěti vrhů. Další rok jsem dne 3. dubna 2007 prováděl kontrolu vrhu její chovné dcery z prvního vrhu, kterou jsem však již kontroloval v roce 2005, když sama měla svá první štěňata  (v  roce 2005, ve třech letech věku, bylo v době kontroly osrstění kvalitní a nebylo možné hodnotit osrstění jinak než známkou „0“, což znamenalo bez známek lysivosti). Při kontrole vrhu jsem však dne 3.4. 2007 zjistil a zadokumentoval masivní olysání na obou bocích (fotografie č. 2, 3, 4). Jednalo se o druhý vrh této feny.  Situace to byla nepříjemná, neboť pro fenu to byl konec jejího působení v chovu. Při tom po pracovní stránce se jednalo o velice kvalitní pracovitou fenu s razantním prostorným hledáním. Bohužel takový je chov.

 

            Zastávám názor, že bez pravidelné kontroly vrhů, pravidelné kontroly chovných psů, podle zásad založených Ing. Dostálem, a bez nemilosrdného vyřazování jedinců, u nichž se vyšší stupeň lysivosti projevil, z našeho chovu, se neposuneme v chovu dál. Je třeba důsledně dbát zásad MVDr. Kuhna a při eliminaci lysivosti pokračovat v cestě nastoupené Ing. Dostálem. Myslím si, že okresní důvěrník, který objíždí a kontroluje vrhy, jezdí po zkouškách, kde štěňata pozoruje (nemusí je vždy posuzovat jako rozhodčí) má v hierarchii klubu své místo. Možná by však bylo prospěšné, kdyby okresní důvěrník o výkonech fousků v jeho okrese čas od času sepsal do zpravodaje (nebo na webové stránky) nějaký článek, aby i ostatní členové věděli o jeho mravenčí práci a nebyl pro ně jen nějakým přízrakem.

 

           

                                                                                              Mgr. Jaroslav Rataj