Podzimní zkoušky v Maršovicích
23. 9. 2014
Za krásného slunečného rána jsme se v sobotu dne 6. 9. 2014 s Aidou ze Slunné paseky vydali na podzimní zkoušky ohařů v Maršovicích. Rozhodně se nedá říci, že bychom měli přecvičíno, ale Aida dělala vše spolehlivě, tak nebylo na co čekat. Navíc předseda KK hrozil, že druhé podzimní zkoušky zruší, protože nejsou zájemci, tak jsme raději zkusili ty první. Možná to bylo nějaké znamení nebo minimálně souhra šťastných náhod, ale stejně jako na zkouškách vloh jsem si vylosoval číslo 12 a tentokrát nás posuzovali rozhodčí Vratislav Neuman a Josef Vošický. Jako první disciplína byla společný hon, který Aida výborně zvládla, byť jej ještě nikdy nezažila. Vůbec se nenechala rozptylovat pejskem, který tam zběsile pobíhal místo hledání mezi ostatními psy, a precizně systematicky hledala ve vymezeném prostoru přede mnou. Na střelbu prakticky nereagovala – bohužel do zvěře jsme se nedostali. Všechny disciplíny na poli zvládla výborně, s výjimkou přinášení srstnaté zvěře, kdy jsme chytili dvě „malé“ trojky a ve výsledku to byla známka 3 z přinášení srstnaté zvěře. Trochu jsem měl strach na individuálním hledání v řepce, na které jsme nastupovali přesně v pravé poledne, když sluníčko už docela pálilo. Naštěstí po váhavém začátku si Aida „čuchla“ a rozbalila to, jak ona to umí, navíc ještě krátce vystavila pelech zajíce. Uspokojeni s výsledky z pole jsme přejížděli na poslední disciplínu „přinášení kachny z hluboké vody“.
Aida se velmi s chutí namočila a v rybníce si lehce zaplavala. Na řadu jsme šli, tak jako při všech předcházejících disciplínách, jako druzí. Když prvnímu psu hodili s výstřelem kachnu do vody, chtěla pro ji jít Aida taky a málem nás strhla z meze, jako měla chuť. Přišli jsme na řadu, rozhodčí hází s výstřelem kachnu na hladinu a Aida se vrhá do vody, že nás málem na břehu postříkala a bravurně plave pro kachnu. Asi metr před kachnou se však otočí a vrací se zpět – pochopitelně bez kachny. Pokoušel jsem se ji znovu dostat do vody, ale už se jí tam nechtělo. Teprve když jsem podruhé a velmi důrazně houkl „aport“ doplavala pro kačenu a valila ji ke břehu. Přiznám se, že jsem neriskoval a jak se dostala na břeh, tak jsem jí kachnu z mordy vyrval ještě před tím, než si stihla sednout (lepší než kdyby mi ji plivla pod nohy – a tady jsem fakt nevěděl, co momentálně udělá, protože při výcviku k takové situaci nedošlo). Rozhodčím se náš výkon moc nelíbil a tak nám dali známku 2. I tak to ale stačilo na 285 a první cenu. Tento počet mělo celkově 5 psů, ale jelikož Aida byla nejmladší, umístila se jako druhá za vítězem, který měl 292 bodů. I tak to byl myslím dobrý výkon a mohu odpovědně prohlásit, že Aida je český fousek, který mi ze všech mých psů dal nejmenší práci připravit ji na podzimní zkoušky. Do vody jí sice naučil chodit ten prcek Cinda, ale vše ostatní zvládala úplně sama a velmi lehce. Vůbec se nedivím, že její bratr na Moravě má již složeny všestranné zkoušky vysoko v první ceně a je chovný. S Ajdou budeme dále pracovat a třeba se se svým bratrem potká příští rok na Memoriálu Františka Housky.
