Mášenka nás navždy opustila
Dne 16. srpna 2011 naposledy vydechla naše nejstarší fouska Máša Bouček. V říjnu by se dožila 12 let. Ač tato fena nikdy nebyla chovná a neměla svoje vlastní štěňata (možná to se jí stalo osudným, neboť celý život trpěla na tzv. falešnou březost, kdy jí asi dvě měsíce po hárání naběhly struky a dělalo si jí i mlíko - důsledkem čeho byl k stáru masivní nádor mléčné žlázy) pomohla nám vychovat všechna naše štěňata, o která se starala s mateřskou láskou. Ještě před čtrnácti dny opečovávala Abynu, když jsme se vrátili z procházky, při které jsme zmokli. Je pravda, že neměla nijak excelentní hledání, ale na vystavování byla spolehlivá, když ona vystavovala, neomylně jsme se dostali ke zvěři. Když si vzpomenu, jak jsme ji jako štěně učili plavat a jaký odpor měla k vodě, nebo když dělala vše možné jen ne aport, nebo její reakce na ránu - přímo katastrofální, - tak vlastně dokázala, že i nemožné je možné, protože všestranné zkoušky byl vlastně její "nadlidský" výkon.
Bude nám na dvoře chybět.
