Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aramis se vrátil domů

 

Dne 28. prosince 2012 se nám vrátilo naše štěně z prvního vrhu bassetů, bratr naší Afroditky, Aramis od Bouňovské studánky. Už jsme nechtěli připustit, aby putoval zase k dalším, neznámým majitelům, už si toho užil až dost. Na podzim se mi ozvala paní Maršálková, že má našeho Aramise, kterého si koupila od jeho prvních majitelů. Narodilo se jim v pozdějším věku vytoužené miminko, měli ještě jednoho psa a prý dva nezvládnou, tak se rozhodli dát Aramise pryč. Paní Maršálková mi ho asi za tři týdny, co ho měla u sebe, přivezla ukázat a poradit se, co dělat, aby se trochu opravil. Pes měl ve svých 3 letech necelých 22 kg! Také by se dalo říci, že pouhých, když jeho sestra Afrodita má téměř 26 kg, ač fena. Ve štěněcím věku byl bohužel podtržený, byť byl od narození velice žravý. Tak jsme se jí snažili trochu poradit, jestli to vůbec ještě půjde, aby přibral. Den před štědrým dnem mi paní Maršálková volala, že jí hárá fena a Aramis coby velmi temperamentní a aktivní pes šílí a ona s ním. Tak prý přemýšlela, že by ho dala vykastrovat nebo, kdybychom prý o někom známém, kdo by si ho vzal a měl ho rád, věděli, že by ho dala. Další hárání prý už nezvládne. Manžel okamžitě prohlásil, že si ho vezme. Já byla naopak proti, neboť po zkušenostech s Doylem jsem se zařekla, že už psa k šesti fenám prostě nechci. Ale čas vánoční udělal své, stále mi to leželo v hlavě, měla jsem v živé paměti jeho návštěvu u nás, jak byl milý, kontaktní a jaký v něm dřímá lovec, ač ho k tomu nikdo nevedl. Než si paní Maršálková při odjezdu připravila auto, Aramis zrevíroval obě návse, celou louku a metelil cestou přímo do lesa. Manžel ostře pískl, když na volání své nové majitelky nereagoval, okamžitě se otočil a přiběhl zpátky. Stále jsem na to musela myslet, bylo mi ho líto, navíc jsem viděla na manželovi, že by ho chtěl, tím spíš, když jsme teď prošvihli Abynky krytí. Jeho argument o přítomnosti psa při háravých fenách a určení ideálního období k jejich krytí byl opravdu na místě. Nakonec jsem tedy svolila, že si Aramise necháme, a když jsem se dověděla od paní Maršálkové v dalším telefonátu, že je hlasitý na stopě, poslušný, bylo rozhodnuto. Snad bude mít konečně stálý domov a svou smečku basetích holek, a pořádné lovecké vyžití. Jeho volný hlas je předpokladem, aby mohl být vycvičen jako hlasič.